Jak dokládají výsledky průzkumu Outsourcing 2004, Outsourcing informačních technologií je již v dnešní době rozšířen ve všech oborech podnikání. Nejvíce zákazníků u zahraničních i domácích hráčů na poli outsourcingu je v oblasti průmyslu a dále služeb a obchodu. Tento trend není mimo očekávání, protože tyto druhy zákaznických organizací jeví o outsourcingové služby zájem dlouhodobě.
Relativně nejméně využívá outsourcing oblast retailu, u kterého se dá , vzhledem k druhu poskytovaných služeb, nízká míra využití očekávat (v oblasti maloobchodu se existence IT oddělení vyskytuje spíše výjimečně).
Změny v chápání outsourcingových služeb jsou viditelné i v oblasti státního sektoru. V České republice, stejně jako v dalších postkomunistických zemích střední a východní Evropy, byl veškerý majetek ještě v nedávné době soustředěn čistě ve státní moci. Přechod na tržní hospodářství tak sebou nutně nesl i novou filosofii řízení podniků a jejich organizačních struktur. Privatizace velkých státních podniků, uvolnění světových trhů a rozvoj podnikání, to všechno vedlo k tomu, že státní podniky se musely již více soustředit na zákazníka a tomuto pak přizpůsobovat i svou organizační strukturu. To znamenalo obrovské příležitosti pro trh outsourcingu. Chtěl-li státní podnik udržet svou konkurenceschopnost vůči svému okolí, musel nutně přenechat řízení vedlejších oddělení businessu externím dodavatelům. To dokládá i studie ITnet (1999), na základě které bylo zjištěno, že např. ve Velké Británii objem poskytovaných služeb v rámci outsourcingu v roce 1998 činil L124m, což činilo v porovnání s rokem 1997 o 15% více.
Výsledky průzkumu Outsourcing 2004 dokládají, že ani outsourcing ve státní sféře v České republice není ničím novým a že se již tyto podniky odhodlali důvěřovat externím organizacím, se kterými se rozhodnou spolupracovat (pozdní začlenění sektoru externích dodavatelů IT služeb do státního sektoru bylo zapříčiněno především obavami nad ztrátou kontroly nad částí podniku a nad možností zneužití či ztráty informací). Z detailní analýzy je dále patrné, že zákazníci v oblasti finančních služeb a utilit využívají služeb zahraničních poskytovatelů daleko častěji než je tomu v ostatních oborech průmyslu. Důvodem je fakt, že většina těchto firem je vlastněna zahraničními partnery a proto také preference těchto podniků směřují k firmám, se kterými mají již jejich zahraniční pobočky vlastní zkušenosti.
Pro využití outsourcingu IT s cílem převedení vedlejších částí businessu a soustředění se čistě na podstatu svého podnikání přišly v nedávné době i České dráhy, a.s. Z jejich plánů v rámci rozvoje podniku můžeme citovat: „Předmětem je postupné vyčleňování servisních a obslužných činností do dceřiných společností. Na dceřinou společnost je možné účinněji vyvíjet tlak na hospodárnost a efektivitu její činnosti, než by tomu bylo v podmínkách integrované společnosti. Snadněji se tak dosáhne snížení nákladovosti na uvedenou činnost, což je hlavním cílem tohoto kroku. Nezanedbatelnou výhodou je možnost samostatného podnikání v daném oboru a tím možnost dalších příjmů z činností realizovaných na externím trhu a další rozvoj společnosti. U všech uvažovaných činností je předpokládán většinový majetkový podíl Českých drah, a. s., a nominace zaměstnanců ČD do řídicích orgánů dceřiných společností. Vztah mateřské společnosti ke dceřiným společnostem je vztahem „ovládající osoby“ k „ovládaným osobám“podle § 66a, odst. (2) a (3) Obchodního zákoníku.“ Důvodů pro zploštění organizační struktury podniku a převedení vedlejších činností do jiných míst je hned několik, mezi nimiž jmenujme např. možnost rychlejší reakce na požadavky trhu a přizpůsobení takovéto podnikové struktury podmínkám efektivního fungování organizace či větší průhlednost podniku vůči okolí (díky oddělenosti jednotlivých oddělení lze lépe analyzovat stav podniku, což je vždy prvotním úkolem při uzavírání významnějších obchodních zakázek či vstupu nových majitelů a akcionářů).
Podobný názor a chování můžeme najít i u dalších velkých státních společností. I tyto firmy si musely uvědomit, že chtějí-li zůstat konkurenceschopné na současném světovém trhu, je nutné společně se zvyšující se kvalitou poskytovaných produktů a služeb tlačit dolů náklady výroby a provozu a tím efektivněji využívat omezené zdroje, kterými disponuje. Vyvstává zde otázka, zda-li využití outsourcingové služby jako dodavatele části podniku, je pro firmu levnějším řešením než zabezpečovat si tyto služby sami. Zde si musíme uvědomit, že cílem firem nemá být co nejlevnější, nýbrž co nalézt co nejefektivnější východisko. Efektivnější řešení nemusí být pro podnik v danou chvíli tím nejlevnějším, z dlouhodobého hlediska to však firmě přináší lepší využití zdrojů, z čehož dále plynou úspory z rozsahu a tím i lepší hospodářské výsledky podniku.
Z již řečeného plyne, že státní podnik - i přes to, že jeho primárním úkolem má být poskytování veřejných statků a výhod, a to i přes ztrátovou politiku podniku – se musí v dnešních podmínkách chovat jako jakákoliv jiná komerční organizace a soustředit se též na optimální využívání svěřených zdrojů.
